JAK TO ZAČALO?

Kdo, kdy a kde přišel s myšlenkou umožnit učitelům zajímavým a finančně nenáročným způsobem poznávat republiku?

Ve třicátých letech 20. století Moravané v brněnském Klubu školství založili Exkursní Odbor, a dali tak vniknout i dnešní zkratce EXOD. V roce 1927 schválilo předsednictvo tehdejšího Ústředního spolku jednot učitelských v zemi Moravskoslezské návrh zřídit exkurzní odbor pro organizování zájezdů svých členů doma i v cizině. Účelem těchto zájezdů bylo seznamovat účastníky s kulturními, společenskými, přírodními i technickými zajímavostmi regionů nejen domácích, ale i v různých evropských zemích. Organizací a vedením Exodu byli pověřeni pokrokoví ředitelé brněnských škol Josef Krejčík a Klement Budil, cestováním nadšení učitelé František Mojžíš, Eduard Berka, Rudolf Kolmaš, František Váňa, Antonín Gála, dr. Vladimír Žaloudek, František Kuba a další.

Mezi prvními většími akcemi byly: návštěva Světové výstavy v Paříži, poznávání přírody a života na Podkarpatské Rusi, seznámení s osobitostí ostravského regionu a kouzlem blízkých Beskyd a další. V době okupace byla činnost Exodu zastavena.

Po osvobození v roce 1945 zahájili brněnští učitelé znovu přípravy pro obnovení exkurzně vzdělávací činnosti. Především to byli Rudolf Kolmaš a Antonín Gála, kteří vedli první vycházku 9. května 1945 na Pálavské vrchy a později týdenní turistický přechod přes hřebeny Nízkých Tater. I v jiných regionech se začali objevovat aktivní a zanícení učitelé, nadšeni touto činností a již v roce 1955 bylo uskutečněno prvních deset základen. Je na místě připomenout první nadšence a organizátory. Byli to dr. Karel Hanák, pan Hruška, Rudolf Kolmaš, všichni z Brna, pánové Hájek z Prahy, Šourek z Plzně, Josef Tomeš z Liberce, dále Dagmar Patzová z Jilemnice, František Vokál z Nového Města na Moravě, Miloslav Šnyrych z Olomouce, dr. Karel Otto z Nového Jičína a další.

Roku 1956 se uskutečnilo 17 základen v českých zemích a 10 základen na Slovensku. Některé základny měly i pět turnusů. Roku 1963 se změnila činnost Exodu na exkurzně vzdělávací. Záměrem bylo podpořit vzdělávání, které mělo převažovat nad rekreační stránkou. K dosažení tohoto cíle měla pomoci i dohoda s ministerstvem dopravy o poskytování 50% slevy členům svazu při cestě do místa základny a zpět a s ministerstvem kultury o poskytování volných vstupů do kulturních zařízení (muzea, zámky, výstavy). Některé základny měly komplexní charakter, Například základna pro chemiky v Teplicích – vedl ji J. Vodička, literární Šrámkova Sobotka pod vedením Drahomíry Kyzivátové-Bílkové, literárně historická základna v Ostravě s vedoucím Františkem Vokálem a základna „Po stopách Slezských písní P. Bezruče“ – vedl Vlastimil Zlý.

Zájem o EXOD stále rostl. V roce 20. výročí založení Exodu bylo připraveno 59 celostátních základen, 7 tuzemských zájezdů a 25 zahraničních zájezdů. Na zájezdy se přihlásilo neuvěřitelných 7360 účastníků.

V roce 1990 nebylo krátký čas jasné, zda EXOD přežije změny ve společnosti. Díky nadšení vedoucích základen EXOD, funkcionářů a nadšenců i nadále pokračuje. Co však stále zůstává a nemění se po celou dobu existence Exodu, je charakter této činnosti v duchu původní myšlenky: „Učitelé učitelům!“

Jan BERAN – předseda komise EXOD – zkráceno